MILOŠ V. KRATOCHVÍL: Život Jana Amose
Tato kniha pojednává o významné osobě českých, ale i světových dějin - Janu Amosu Komenském. Komenský se narodil v roce 1592 v Nivnici v rodině mlynáře. Byl velmi nadaný a studium ho bavilo. Studoval v Přerově a ve Strážnici, zkušenosti sbíral i v Německu. Pak nastoupil dráhu učitelskou - takto působil v Přerově a ve Fulneku. Po bitvě na Bílé Hoře (8.11.1620) byl pronásledován Habsburky a proto uprchl do východních Čech.
První těžkou životní ránu mu zasadila zhoubná a ničivá epidemie moru, která mu vzala manželku a děti. Později se podruhé (ne však naposledy) oženil. V roce 1628 odešel do Lešna a o 4 roky později, v roce 1632, začal vykonávat funkci biskupa. Po sedm let také působil v Anglii. Komenský se zásadním způsobem zapsal do dějin školství. V jeho době bylo zcela běžné, že se žáci učili všemu zpaměti bez toho, že by se učili v logických souvislostech. Případné nedostatky ve znalostech byly ze strany učitelů řešeny křikem, eventuelně rákoskou. Takový přístup byl Komenskému trnem v oku a projevilo se to i v jeho dílech. Později byl pozván i do Maďarska.
Další těžkou ránu zasadil osud Komenskému v roce 1656, kdy při požáru Lešna přišel znovu o ženu. V popel se proměnila i velká část jeho celoživotního díla.
Na sklonku života žil Komenský v Holandsku. Před svou smrtí trpěl horečnatými onemocněními a dokonce částečně ochrnul. Definitivně skonal 15.11.1670. Tak dotlouklo srdce "Učitele národů". Během svého života napsal řadu děl. V rice 1619 např. Listy do nebe. Jednalo se o 5 fiktivních dopisů adresovaných Ježíši Kristu. Mezi známá a ceněná Komenského díla patří i Labyrint světa a ráj srdce - jeho hlavním mottem je odevzdanosti Bohu. Zásady a právo všech na vzdělání Komenský shrnul v České didaktice, do skupiny pedagogických spisů můžeme zahrnout Informatorium školy mateřské. Jeho učebnice latiny má název Brána jazyků. Také se zmiňme o Orbis Pictus, což v překladu znamená Svět v obrazech.
Na konci Kratochvílovy knihy je v závěru zajímavá myšlenka, na které bezpochyby "něco bude":
Jan Amos mlčí, nehybný, vzdálený všem a všemu, už nikdy, nikde k nikomu nepromluví. Kolem něho jsou knihy, záznamy, plány... I napsané slovo je však mrtvé... Ale stačí, aby kdokoli za kolikkoli let či staletí na ně popatřil, přečetl je, a slovo - promluví. Jan Amos promluví.
(C) Damir Holas 2003