VIKTOR FARKAS: Záhadné skutečnosti
Kniha je součástí edice "Největší záhady světa" a popisuje různé tajemné události, které se staly na různých místech světa. Níže popíšu tři zvláště zajímavé případy.
První příběh je o muži, kterého nezadržel ani jeho hrob a jeho kořeny musíme hledat v Africe už kolem roku 1856. Tehdy byl muž jménem John Gebhard odsouzen za vraždu farmářského dělníka. Když byl tento muž již ve vězení, guvernér mu přišel oznámit rozsudek - trest smrti. Když se ho zeptal, jestli chce ještě něco říci, Gebhard zvolal, že je nevinný. Přímo při vlastní popravě pak zvolal: "Žádný hrob mne nezadrží! Slyšíte, žádný hrob mne nemůže zadržet! Neudržíte mne v žádném hrobě, protože jsem nevinen."
Tato řeč vzbudila oprávněný rozruch. Tělo odsouzeného bylo velmi pečlivě ohledáno a teprve pak byl Gebhard prohlášen za mrtvého a uložen do rakve, jejíž víko bylo přibito hřebíky. Gebhardův hrob byl vykopán poblíž věznice a byl hluboký 3,5 metru. Poté, co do něj byla spuštěna rakev, byl hrob zasypán a vznikla zde i mohyla z těžkých kamenů. Navíc zde vojáci drželi nepřetržitou stráž.
Pak se ale ukázalo, že justice za vraždu odsoudila nepravého. Objevily se totiž nové důkazy, pod jejichž tíhou se nakonec ke zmiňované vraždě přiznal jiný muž. I ten byl odsouzen a zároveň bylo rozhodnuto, že ostatky nevinného Gebharda budou přeneseny do posvěcné půdy. Tak došlo na otevření speciálně zapečetěného hrobu, ale ukázalo se, že nebožtík při své popravě nelhal. Rakev byla prázdná. Gebhardovo tělo se již nikdy nikde nenašlo...
Různé extrémní až neuvěřitelné události se často stávají při vyhrocených situacích. A tak se nyní přenesme do jedné z nich - 2. světové války. V roce 1943 došlo ke zvláštní události na palubě jednoho z vojenských letounů typu "Liberator", který používali vojáci USA, Commonwealthu a Velké Británie. S jedním z nich jednoho dne letěl i kapitán Perrone. Kromě něj byl na palubě ještě mladý poručík, který byl v bitvě poprvé. Když byli poblíž Frankfurtu, zastihl je nečekaný útok nepřátel. Letadlo blo vmžiku provrtáno střelami a řada z nich zasáhla i Perrona. Poručík jen zděšeně hleděl na jeho bezvládné tělo. Pak najednou uslyšel hlas - hlas kapitána Perrona. Ten dával poručíkovi po dobu více než jedné hodiny přesné pokyny, jak se vrátit na domovskou základnu. Po přistání zavolal poručík lékaře, který prohlásil, že Perrone byl mrtvý hned poté, co dostal zásah. Kdo ale tedy poručíka po následující hodinu tak přesně navigoval...?
Mezi nadpřirozené síly můžeme počítat i různé nevysvětlitelné síly či nehmotné přízraky. Jeden takový tyranizoval počátkem 50. let minulého století filipínskou metropoli Manilu. Jedné noci byla do nemocnice přivezena mladá dívka, která byla ošklivě pokousána. Jako zdroj svého zranění uváděla "věc". K útoku "věci" došlo i přímo v nemocnici - na dívčině těle se náhle objevily další rány. Nikde ale nebylo vidět nic, co by je mohlo způsobit.
K dalšímu útoku došlo o pár dní později u soudu, kam byla dívka předvedena. Uprostřed procesu začala dívka opět křičet a na jejím těle se znovu objevovaly hluboké rány. Pak dívka upadla do bezvědomí - to vše před zraky mnoha lidí v soudní síni. Když byla převážena do nemocnice, útoky se opět několikrát opakovaly - opět před svědky, kteří ale neviděli, co je mohlo způsobit. Když sanitka dorazila do nemocnice, tajemný fantom svého děsivého konání zanechal - stejně nevysvětlitelně, jako s nimi začal...
(C) Damir Holas 2003