KAREL HYNEK MÁCHA: Máj
Tato lyricko - epická báseň se odehrává v malebném prostředí u Doks, kde je kromě zříceniny Bezdězu také rozsáhlá vodní plocha, která dnes nese básníkovo jméno. Tak mu tento kraj učaroval...
Dílo pojednává o nešťastné lásce Jarmily a loupežníka Viléma. Do tohoto vztahu totiž vstoupí cizí muž, který Jarmilu svede. Vilém se to doví a rozhodne se mu pomstít - zabije ho. Zpětně se ale dozví, že to byl jeho otec (který ho předtím odložil a nestaral se o něj). Díky tomu se ocitne ve vězení a čeká na smrt. Jarmila se vše doví, neunese to a spáchá sebevraždu.
Velká část básně je věnována poslední noci Viléma. Ten čeká na smrt a přemítá, co bude. Je materialista - nečeká posmrtný život nebo odchod své duše kamsi do nebe. Očekává jen prázdno, nicotu. Pasivně čeká, až přijde ráno a jeho pozemská pouť bude dokonána. V podstatě jen čeká na smrt - např. kapky vody, které kapou ze stěny jeho cely, mu připadají jako jakési "hodiny", které odměřují jemu určený čas na tomto světe. Je přesvědčen, že zemře v zapomenutí a lhostejnosti - myslí si, že po něm "ani pes neštěkne". Je rozladěn svým osudem a kritizuje celou společnost. Vadí mu, že všichni ho soudí jen za onen jím vykonaný čin, ale nikdo už nehledá důvody, které mu předcházely. V očích společnosti je hlavním viníkem Vilém, v očích Vilémových je ale vina na jeho otci. Zajímavá je i scéna, kdy se do cely dostane strážný, který najde Viléma, jak ze spaní mluví o svém osudu. Strážnému je Viléma líto, ale je příliš malým pánem na to, aby mohl jeho osud nějakým způsobem zvrátit. Tak Vilém dojde svého neveselého osudu a platí za vraždu svého otce cenu nejvyšší.
V poslední části básně se děj posouvá asi o sedm let dopředu od Vilémovy popravy, kdy na scénu vstupuje sám autor a znovu prožívá onen neveselý příběh. Neskrývá přitom své sympatie vůči Vilémovi. Snad i proto se Máj v době svého zveřejnění nesetkal s příliš kladnou odezvou - často mu bylo vytýkáno třeba to, že hlavní hrdina je loupežník a že Mácha se ho v závěru díla vlastně "zastává". Z některých stran také zaznívalo, že Mácha není básník, ale "rýmotepec" - má sice velké básnické nadání, ale ten Máj.... to není ono.
(C) Damir Holas 2004