JAROSLAV VELÍNSKÝ: Poslední tajemství Jana T.
Rychlé šípy známe asi všichni. Ve třech těchto knihách dokázala pětice kluků z tohoto spolku výrazně zamíchat děním ve Stínadlech - ponuré, tajemné čtvrti, která vždy žila vlastním životem. Bylo toho mnoho - nejprve se Velkým Vontem měl stát Ota Losna, ale jeho volbu překazil chamtivý Mažňák - bývalý mistr nebohého Jana Tleskače, který ovšem při následné vřavě spadl do podzemní stoky, nalokal se hnijící vody a zemřel. Vontská organizace se na nějakou dobu rozpadla, ale nakonec se opět sjednotila a ani Losna nepřišel nazmar...
Čtvrtý díl, nazvaný "Poslední tajemství Jana T.", už ale nenapsal Jaroslav Foglar, ale jiný Jaroslav - Velínský. Nikterak to ale této knize na atraktivitě neubírá. Velínský totiž toto dílo dokázal napsat stejně čtivým způsobem, jako Foglar - ale nemůžeme zase říci, že se opičil. Dokonce do něj dodal jeden prvek, který Foglar trochu opomíjel - dívky. Ano, i ty v této knize výrazně zasahují do děje. I když abychom byli spravedliví, i Foglar ve svých knihách měl dívčí postavy (např. Haha Bimbi, kterou Rychlonožka vtipně překřtil na Babu Himhi či vontskou partu Amazonek).
Jak začíná děj knihy? Tonča Sedlářová, kamarádka Jindry Hojera, se ve škole spřátelí s Martinou, dívkou ze Stínadel. Ta má sedmnáctiletého bratra Vildu, který je ale právě v nelehké situaci - našli ho ležet na ulici v bezvědomí s rozbitou hlavou. Sice se z toho zotavil, ale ztratil paměť, takže nikdo neví, jak ke svému zranění přišel. Je tu ale jisté podezření - ve Stínadlech totiž začíná působit nová vontská skupina s názvem Netopýři. Ta se netají tím, že současná podoba Stínadel jí vůbec nevyhovuje. Velký Vont Losna byl totiž značně benevolentní, takže jím vedená čtvrť už se tak nestranila ostatních a pokud se tam vydal někdo odjinud, tak už neriskoval zajetí či pořádný výprask od Vontů, jak bylo předtím dobrým zvykem. Netopýři neváhají o své pravdě přesvědčovat ani ručně, takže jedna z domněnek je taková, že úraz Vildy způsobili právě oni. I když i tato hypotéza brzy dostává trhlinu - Vilda se totiž o vontské věci nikdy moc nezajímal...
Takhle nenápadně celá kniha začíná, ale děj se později rozvine tak, že se kniha čte jako detektivka. Ukáže se totiž, že vůdcem Netopýrů je Mažňák - syn EMa a nechybí bitva na řece mezi Netopýry a Rychlými šípy. Ukáže se, jak to skutečně bylo s Vildovým úrazem, že Velkým Vontem může být klidně i dívka (Losna se totiž musí svého úřadu vzdát, protože se stěhuje do jiné čtvrti) a Rychlé šípy odhalí mnohé z krátkého a pohnutého života Jana Tleskače - dozví se jeho pravé jméno a dokonce i to, jak se asi do Stínadel dostal. Získají i identický plán jeho létajícího kola, i když z jistého důvodu na princip jeho fungování zcela stoprocentně nepřijdou...
Jak jsem se snažil v předešlých řádcích aspoň zhruba nastínit, kniha je velmi zajímavá a rozhodně stojí za přečtení.
(C) Damir Holas 2004